Boží muka a kříže na Hlíně

„Kříž stál na svém místě asi už dlouho. Větry, déšť a sníh poznamenaly svým působením kdysi lesklý černý nátěr. Jestli tělo bylo někdy zlacené, dnes už nebylo možné rozeznat. Rez ohryzal zdobené okraje a do nečitelnosti poškodil tabulku s věnováním. Na rezavé skobě vražené do oprýskaného podstavce povlávaly ve větru opršelé vybledlé stuhy uvázané na zbytcích věnce z chvojí a umělých květin. Mrazivě smutná podívaná. Komu a co měl kdysi připomínat tenhle kříž? Z jakých důvodů ho někdo nechat vyrobit, dovézt a upevnit právě na tomhle místě? A co by měl říct dneska nám…?“

Kdysi dávno, kdy se ještě tolik necestovalo, stavěli lidé na místo ukazatelů směru na rozcestích kříže. Někteří říkají, že to byly ukazatele morální, jakoby chtěly připomenout: Uvědom si, křesťane, kam jdeš! Dnes při rychlém cestování si těchto ukazatelů ani nevšimneme. A přesto mohou i dnes vypovídat o lidech, kdy jedny jsou udržované a opravované a jiné poničené vandaly. Pojďme se společně projít po hlínském regionu a připomenout si i časem zapomenuté cesty, kudy putovali naši předci a z různých důvodů zde stavěli kříže a Boží muka.

Co jsou to Boží muka?

Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památnými stromy.

Nejstarší boží muka se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Největší rozšíření božích muk pak patří období baroka a první republiky. Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po zcelování menších polí do rozměrných honů v rámci kolektivizace v 50. letech 20. století, se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná boží muka společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, první boží muka byla pravděpodobně dřevěná. Jedná se především o 14. a začátek 15. století. Z této doby se však žádná nedochovala. Později od 15. století se již začínají tesat z kamene (v jižních Čechách ze žuly). Tento trend pokračuje až do období baroka, kdy bývá na horní partii umísťován železný kříž. Od poloviny 18. století můžeme též datovat první zděná a omítnutá boží muka, i když některá mohou být i starší.

Standardní boží muka z období gotiky jsou tvořena třemi částmi. Jedná se o patku, dřík a hlavici, které bývají někdy vytesány z jednoho kamene, ale daleko častěji se skládají z jednotlivých dílů spojených. Patka je nejspodnější část božích muk, připomínající sokl. Bývá nejčastěji obdélníkového tvaru s ohlazenými stěnami. Vrchní hrany patky mohou být různě zkoseny. Na patku navazuje, většinou poměrně dlouhý dřík (1,5–2 m). Je užší než patka, opět obdélníkového tvaru, přičemž postranní hrany jsou zkoseny. Setkáváme se i s dříky v podobě spirály a později též válce. Dřík může na sobě nést reliéfy různých znaků, nápisy či data. Hlavice je zakončení této malé sakrální stavby. Jedná se o různě tvarovanou boudičku s nikami, na jejímž vrcholu může být kamenný křížek. Hlavice mohou být různě zdobené s různými rostlinnými motivy. Pokud se uvnitř hlavice nachází soška, bývá většinou novějšího data. V průběhu baroka byly též ulomené hlavice nahrazovány jinými sochařskými dílky či kříži s Ježíšem Kristem. (vyňato z encyklopedie)

Boží muka a kříže na Hlíně

Na třech místech kolem obce stojí památky, které byly postaveny před více jak sto lety. Jde o litinové kříže s ukřižovaným Ježíšem Kristem. U patky kříže jsou různé biblické výjevy. Kříž je zabudován do kamenného podstavce na jehož čelní stěně je vyryto věnování. Do poloviny minulého století byla ke křížům pořádána procesí, kdy věřící občané šli za účasti kněze nebo kostelníka a za zpěvu náboženských písní a modliteb ke kříži prosit či děkovat za úrodu
Nejstarší kříž stojí u silnice na Kounickách. Na kamenném podstavci je již těžko čitelný nápis: „Obětován ke cti a slávě Boží, základ od Jana Dostalého z Hlíny roku 1871.“ V roce 2001 zasadila u tohoto kříže dva kaštany paní Jana Vašulínová.

Na Honcích u silnice Hlína-Neslovice, křižovatka Prštice stojí další kříž s věnováním: „Věnováno ke cti a slávě Boží od obce Hlínské r. 1884.“

Poslední kříž mimo obec stojí na Podevsích směrem k Ivančicím. Na podstavci v horní polovině je již zcela nečitelný nápis, ve spodní polovině je napsáno: „Věnováno ke cti a chvále Boží od Františky a Terezie Herzán 1877.“
Přímo v obci, na místě, kde pravděpodobně stával původní kostel, stojí mezi sochami Panny Marie a svatého Josefa kříž s letopočtem na zadní straně 1877. V současné době je na místě jen jedna socha, druhá byla v letošním roce odvezena k opravě. Také kříž prošel zrestaurováním, opraven byl nápis i socha Ježíše Krista a to v polovině roku 2007. Kdo je dárcem tohoto kříže se sochami, kolem nichž je nízký železný plůtek, uvnitř osázený květinami, není známo. Do poloviny minulého století se u této „zahrádky“ konaly májové pobožnosti a v době velikonoční, zde začínali chlapci s řehtačkami své obchůzky po vesnici a nahrazovali tak zvonění zvonů.
Poslední kříž stojí na hřbitově s nápisem: „Všem, kteří zde v pánu odpočívají věnovala v roce 1886 obec Hlínská.“ Zrenovován byl v roce 1998.

Výrazným orientačním bodem bývala v minulosti pozdně barokní Boží muka z 19. století stojící na vyvýšenině na konci vesnice, která byla opravena v roce 2006.
Kousek před klesáním do Neslovic stojí po pravé straně Boží muka trojhranná. Tyto trojhranná Boží muka stávala u dobytčích cest, neboť z Hlíny kdysi vedla dobytčí cesta do Neslovic a dále přes Kratochvilku k Velké Bíteši a na Polnou.

socha sv. P. Marie z roku 1877

Kříž z roku 1877 na místě původního kostela

opravená socha sv. Josefa

Kříž z roku 1884 u křižovatky na Prštice

Kříž z roku 1871 u silnice na Dolní Kounice

Boží muka z 19. století

Kříž na místním hřbitově

Kříž z roku 1877 na Podevsích