Obec Hlína u Ivančic

OÚ Hlína, adresa: Hlína 19, 664 91 pošta Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: obec-hlina@brnensko.com, ou.hlina@worldonline.cz, web: www.obec-hlina.brnensko.com

                                                                                   POZOR ZMĚNA !!! Od 20.6.2017 bude rozhledna Vladimíra Menšíka otevřena kromě pondělí denně od 10.00 do 17.00 hod.                                                                     

ROK 1933

 

  • Krutá zima, namrzlé a zpřelámané stromy
  • Vesnice pozbyla z 50% úrody ovoce, která tehdy byla hlavní složkou příjmů.
  • 5. března 1933 pořádala místní osvětová komise na oslavu 83.narozenin prezidenta Masaryka přednášku. Přednášel pan Karel Páral, řídící a správce školy na Hlíně. Žactvo zdejší školy předneslo několik recitací a oslava byla zakončena přednáškou se světelnými obrazy o Československé republice.
  • Roky 1933 a 1934 byly vrcholem hospodářské světové krize, jež také naši obec zasáhla. Poměry byly tak neutěšené, že i staré selské usedlosti, ve svých výdajích a zařízeních se musely velmi uskrovňovat, aby zcela nezapadly do tíživých dluhů. K úhradě daní a vydržování domácností prodával se v hospodářství i potřebný dobytek a to za velmi nízké ceny. Například: kráva porážková 2,20,- Kč /1Kg, vepři 3,50,- Kčs/1kg.
  • Naproti tomu maso u řezníka stálo: hovězí 7,- až 12,- Kčs, vepřové 6,- až 12,- Kčs, telecí 8,- až 14,- Kčs.
  • Ceny hospodářských plodin – prodej, cena za 1q: pšenice 90,- až 100,- Kčs, žito a ječmen 70,- až 90,- Kčs, oves 60,- až 75,- Kčs.
  • Ceny zboží textilního však byly dosti vysoké: mužské šaty 250,- až 500,- Kčs, levné soukenné 120,- až 200,- Kčs, košile obyčejná 14,- až 25,- Kčs.

 

ROK 1934

 

  • Na jaře vysazovaly se stromovím ovocným různé tratě obvodu obce. Vysázeno bylo tak přes 50 stromů třešní a švestek.
  • Obecní zastupitelstvo k stavbě nových domů  vyznačilo novou stavební čáru od Boží muky při silnici u koty 449 až po kopeček při téže silnici. Stavba prvých domů započata v dubnu 1934, kdy Valentin Rapouch, okresní cestář postavil dům č. 91 a Bohuslav Řezáč dům č. 92.
  • Po úplně suchém a parném létě dostavil se očekávaný déšť 1. srpna 1934. Strhl se prudký liják a ve čtvrt hodině se hnala proudem návsí. Nové domy u silnice byly tak ohroženy a zatopeny, že hasiči museli konati záchranné práce. Pole však byla postižena méně, za to cesty byly nesjízdné, proudy vody v nich vymlely jámy a strže do hloubky až 1 a ½ metru. Opravy cest provedeny občany zdarma. Hůře utrpěly pohromou sousední Slůvky a Mělčiny, kde voda zničila zcela nebo zčásti mnoho domů.
  • Sklizeň byla uspokojující. Hojně bylo třešní, podzimního ovoce a bramborů.

 

ROK 1935

 

  • Mírná zima s malým množstvím sněhu
  • Obecní škola uspořádala na počest narozenin prezidenta T. G. Masaryka v neděli 10. března oslavu v místní škole s recitací, hudbou a zpěvy žactva.
  • V době květu třešní uspořádalo Ředitelství státních drah v Brně zájezd na Hlínu s hudbou s počtem účastníků 400. Klub československých turistů uspořádal u rozhledny na Hlíně druhou slavnost květů s účastí 600 lidí.
  • 19. května se konaly na Hlíně volby , v učebně školy do senátu a v hasičském skladišti se volilo do poslanecké sněmovny.
  • 26. května se konaly na Hlíně volby do okresního a zemského zastupitelstva.

 

ROK 1936

 

  • Dle kronikáře byl rokem klidným a pokojným s uspokojivou úrodou.

 

ROK 1937

 

  • Zima tohoto roku měla více sněhu než deště.
  • 87. narozeniny prezidenta T. G. Masaryka oslavili na Hlíně lampiónovým průvodem a shromážděním všeho občanstva na hlínském kopci, kde byly zapáleny hranice a měl zde proslov starosta obce a řídící školy.
  • Dle nového zákona o městských školách přistoupila obec Hlína ke školnímu obvodu měšťanských škol ivančických, kam zdejší žáci po pátém postupném ročníku budou povinně docházet. Roční náklady na ivančický obvod školní činily pro obec Hlínu 2000,- Kč.
  • Úmrtí T.G.Masaryka bylo vzpomenuto v obci pietně tryznou před hasičským skladištěm v neděli 19.9.1937.

 

ROK 1938

 

  • Na Hlíně je 98 domů s počtem asi 400 obyvatel, na jeden dům tady připadá v průměru cca 4 lidé, ve srovnání s počty před první světovou válkou, kdy na jeden dům připadalo 6 lidí.
  • Les zabírá 3/3 z celého hlínského katastru, pole pak pouze 1/5 rozlohy katastru. Lesní úřad majitele lesů, vrchního ředitele Ferdinanda Uhlíře, spravuje 598 ha lesa v katastru obce. Správa lesů je na samotě Špidleny, asi 1a půl km severně od obce při silnici k Neslovicím. Je tam myslivna, hájenka a letní sídlo. Lesním správcem je Jindřich Marek.
  • Zemědělství polní asi na 180 ha pozemku pěstuje jen plodiny pro domácí spotřebu. Obdělávání těchto polí je velmi nesnadné, jsou většinou na svazích, a odvoz úrody k obci, která je výše než většina pozemků, je svízelný.
  • Čistě zemědělských usedlostí je na Hlíně nyní 23 a tento počet se během asi 4 století vůbec nemění. Z výnosů polního zemědělství by se zdejší rolníci sotva uživili, proto se zabývají také sadařstvím, pěstováním ovocného stromoví.. Většina polí je nejvíce osázena třešněmi, pak švestkami, v poslední době se vysazují i meruňky.
  • Hlínská třešeň „Skalka“ bývala proslulá v kraji i zemi a bývaly doby, kdy byla na trhu ve Vídni, Ostravě i v dalších městech Čech a Moravy, nyní však tuto třešeň vytlačují z trhů rannější druhy slovenské i cizozemské. Stromy třešní také výrazně utrpěly v předchozích zimách.
  • V katastru je také několik vinohradů, kterých v minulých stoletích bývalo mnohem více. Dnes víno pěstují jen jednotlivci pro vlastní potřebu.
  • Pro nedostatek slámy hrabe se v lese dosud suché listí na podestýlání dobytku, čímž ovšem vývin lesních porostů trpí.
  • Někteří rolníci chovající koně k tahu, přivydělávají si povoznictvím, vyváží hlavně dříví z lesa do Kounic, Ivančic, na železniční stanici a k uhelným dolům.
  • Zaměstnanců a dělníků továrních i jiných podniků je v obci asi 100. Pracují v továrnách brněnských, adamovských, na železnici a v sezoně v lesích hlínských a okolních. Děvčata chodívají na zimní měsíce do služby do měst a na letní polní práce se vracejí domů.
  • Obecní veřejná knihovna je umístěna v hasičském skladišti a nejvíce čtenářů má v zimních měsících.
  • Místní osvětová komise spolupůsobí při státních oslavách a pořádá všeobecné vzdělávací přednášky.
  • Divadla ochotnická v zimě a na jaře provozuje Hasičský sbor, tělocvičná jednota orel a místní jednota republikánského dorostu. Kdysi význačná tradice divadel v přírodě v době květu třešní zvolna upadá.
  • Kvetoucí třešně i švestky letos velmi utrpěly mrazem, rolníci tak příjdou o hlavní příjem svého hospodářství.
  • Staré lípy u kostela sázené v roce 1774 byly vykáceny.
  • Rozhledna Klubu československých turistů byla již zchátralá a proto klub dražbou rozhlednu prodal a v květnu byla zbořena.
  • Nástup záložníků k vojenskému cvičení – z Hlíny celkem 12. A na Hlínu na kotu 449 přišla vojenská protiletecká pozorovací hlídka.
  • Mohutná manifestace v Ivančicích za účasti 12 000 lidí při oslavě narozenin prezidenta Beneše.200 hlínských účastníků této manifestace si připomenulo její účel: hájit národní a státní svobodu za všech okolností.
  • 24. září byla ráno vyhlášena mobilizace do 40. let věku. Z obce odešlo tak za svojí vojenskou povinností 40 mužů, mezi nimi i starosta, náměstek a řídící učitel. Správu obce převzal radní Augustin Tolar a ve škole se nevyučovalo do 25. října.V souvislosti s posunem hranic naší republiky bylo na Hlíně vojsko, které bylo ubytováno v hostincích, ve škole i ve stodolách.

 

ROK 1939

 

  • Zima byla sice mírná, ale trvala dosti dlouho a byla bohatá na sníh. Polní práce započaly až koncem dubna.
  • Škola a místní osvětová komise zakoupila projekční aparát na úzký film a promítaly se filmy.
  • Vyhlášení povinného postřiku ovocných stromů pro všechny majitele v obci z důvodů četných nemocí a škůdců.
  • Rozhledna triangulačního bodu na kotě 449 při severním okraji obce u silnice byla v červnu 1939 upevněna a vyvýšena na 5 poschodí.

 

ROKY 1940-1945

 

  • Důsledky mnichovského diktátu byly v obci velmi patrny jak v hospodářském tak i ve veřejném životě (zklamání, zatrpklost, nechuť k práci). Německé říše se přiblížily hodně k naší obci a to až k řece Jihlavce u Ivančic a část železničního mostu vedoucího přes řeku patřila Říši. V obci panovala obava, že v případě války bude obec a její obyvatelé ihned ohroženi.
  • Ve správním řízení obce se nic nezměnilo, pouze přibylo německých přípisů.
  • Za okupace bylo zavedeno vázané hospodářství, potraviny byly prodávány na potravinové lístky, textil na oděvní lístky, železo a železné předměty na známky a palivo na poukazy.
  • Zemědělci měli nařízeno kolik plochy mají osít a co mají sít. Ovoce, vejce, zeleniny a sádlo ze zabíjaček se muselo odevzdávat do sběren. Kdo nesplnil předpisy, nesměl zabít svůj dobytek, ale lidé si na to zvykli a zabíjeli na černo, čímž se ochránili od hladu.
  • Hodně lidí z obce bylo nuceno nastoupit na nucené práce do Německa.
  • Postrachem vesnice byly hospodářské kontroly. Metlou ovšem bylo gestapo, které do naší vesnice zavítalo dvakrát vyšetřovat na udání pravděpodobně zdejších padlých občanů. Zásluhou starosty Františka Podrackého nedošlo k žádnému znásilňování občanů okupanty.
  • V době okupace ustal úplně život spolkový a politický. Zábavy, divadla a přednášky, vše bylo zakázáno, pouze byly nařízené přednášky, ve kterých se poučovalo občanstvo jak prospět má Říši.
  • Na lesní správu Špidleny byly dosazeni také Němci.
  • Občan Hlíny Drahomír Vanuta se zúčastnil zahraničního odboje a padl jako poručík parašutista na Slovensku. Při spojeneckém náletu na Brno zde zahynul další občan Hlíny František Pokorný těsně před příchodem Rudé armády do Hlíny. V samotné vesnici nepřišel o život nikdo i když zde procházela fronta.
  • Rudá armáda přijela do Hlíny v 11 hodin dne 18. dubna 1945 od Dolních Kounic. Ruské vojsko bylo ve vesnici po staveních a stodolách ubytováno a zůstalo zde až do konce května 1945.
  • 19. dubna 1945 byl v obci zřízen Místní národní výbor, který zajišťoval zásobování obyvatelstva, neboť spojení s okolím nebylo.
  • Již 8. května 1945 ruská letadla rozhazovala nad naší vesnicí letáky o německé kapitulaci.
  • Škody způsobené frontou na budovách nebyly téměř žádné (v Křenové byly dva domy poškozeny dělostřeleckým granátem č.p. 43 a 37, na Kozích Horkách bylo svrženo několik malých bomb, které naštěstí spadnuly do polí.)

 

ROK 1946

 

  • 11. května byla slavnostně zasazena na zdejší škole pamětní deska z vděčnosti Rudé armádě za osvobození.
  • 24. května se konaly volby do Ústavodárného národního shromáždění.
  • Velká úroda ovoce
  • Počet domů v obci je 99.
  • Opraveny byly všechny studny v obci a uzavřeny betonovým poklopem.
  • Byl vrácen jeden z odebraných zvonů Němci a byl zpět zavěšen na kostelní věž.
  • Obecní rozpočet na tento rok činil 86 000,- Kč.
  • Byla obnovena činnost Orla a založen byl Junák. Založena byla i Místní osvětová rada.

 

ROK 1947

 

  • Velmi tuhá zima, hodně sněhu až do poloviny dubna.
  • Třešně kvetly již 20. dubna a byla jich velká úroda. Vykupovala se přímo na Hlíně, výkupní ceny: I. třída 9,50,- Kč, II. Třída 7,50,- Kč, III. Třída 5,- Kč.
  • 17.6. pořádal Orel veřejné cvičení na cvičišti mezi č.p. 1 a 2 s velkou účastí veřejnosti.
  • 10.8. byla svěcena motorová stříkačka, která byla zakoupena v posledním roce války
  • 13.-15. září se konaly tradiční hody.
  • 28. října – výročí dne osvobození naší vlasti od nadvlády rakousko-uherské se konal slavnostní večer v hostinci u Dostalů, předtím byly zapáleny hranice na hlínském kopci.
  • Byl postaven dům č.p. 89 a 102.
  • V obci žije 384 obyvatel z toho voličů nad 18 let je 268 (124 muži a 144 ženy).
  • Léto a podzim bylo ve znamení velkého sucha s neúrodou. Nebyla ani tráva pro dobytek, vše se muselo draze dovážet, dobytek byl omezován ve stájích na nejmenší nutnou míru. Suchem uschlo mnoho ovocných a lesních stromů.
  • Školu obecnou na Hlíně navštěvuje 32 dětí, měšťanskou v Ivančicích 18 žáků.

 

ROKY 1948 – 1964

 

V zápisech obecní kroniky byla učiněna od roku 1947 až do roku 1965, celkem 18 let přestávka a nebyl zapsán ani řádek. Z tohoto důvodu, aby mohlo být plynule pokračováno od roku 1965, byla předchozí doba jen celkově shrnuta a dotýkala se jen zběžně hlavních událostí. Jak uvádí kronikář, je to na škodu, protože období, které se v kronice nezaznamenalo, bylo dobou osvobození, usilovné práce, neboť občané měli snahu si vybudovat pěknou obec.

  • Do obce byl zaveden telefon a tím získala obec spojení s ostatním světem.
  • Zaveden byl i místní rozhlas, který nahradil obecního bubeníka.
  • Opravila se silnice přes náves, chodník u školy, opraveny byly i okna a střecha na školní budově.
  • Zbudována byla také vodní nádrž za humny, kanalizace a opraveny byly studně, kolem hřbitova byla postavena zeď. Na Paloučkách byla zbudována vodní nádrž a na hasičce opravena střecha.
  • Velké změny v tomto období nastaly v zemědělství. Zemědělská malovýroba, kterou byl obecní katastr rozdělen na sta drobných parcel, které obhospodařovalo 15 zemědělců, se založením JZD a provedením hospodářsko technické úpravy půdy, tuto roztříštěnost katastru odstranila. Byl zbudován nový společný kravín, který byl přistaven ke stodole Antonína Čecha č.p.2. Ze stodol č.p. 19 a 17 byl zbudován vepřín. Pro slepice byla na Paloučkách postavena drůbežárna a do kravína byl z Palouček zaveden vodovod.
  • V čele JZD je pan Richard Nesvačil. Ovocnářství, zvláště pěstování třešní, stále více upadá.
  • V obci byla také postavena nová samoobsluha, dřívější obchůdek v č.p.22 již nevyhovoval, upraveno bylo i pohostinství u Dostalů v č.p.35.

 

Po VÁCLAVOVI VAŠULÍNOVI se stává kronikářem obce VILÉM NEUŽIL.

 

ROK 1965

 

  • MNV koná pětkrát za rok veřejné schůze v místním pohostinství, kde seznamuje občany se svojí činností.
  • Rozpočet obce na tento rok činí 39 400,- Kčs.
  • Po mírné zimě nastal celkem mokrý rok, málo slunných dnů. Jižní Morava utrpěla velké škody záplavami. 1. července se přes obec přehnala silná bouřka s krupobitím, která napáchala velké škody. Obiloviny musely být předčasně posekány na stelivo, JZD mělo poničenou úrodu asi na 70ha. Brambory velmi napadá dosti rozšířená mandelinka bramborová, kterou zemědělci ničí chemikáliemi.
  • Práce v zemědělství je značně mechanizovaná. Setí provádí secí stroje, orbu traktory. Orba koňmi se provádí jen v záhumencích. Sklizeň se provádí žacími stroji a částečně i kombajny. Výmlat se provádí dvěma mlátičkami. Pro zkrácení a urychlení se provádí noční orba a noční výmlat.
  • Místní JZD vlastní a vybudovalo si 1 kravín s 54 dojnicemi, 1 vepřín se 120 prasaty, 1 porodnu s 20 prasnicemi, 1 teletník s 50 ks, 1 drůbežárnu na 550 slepic a 1 konírnu se 4 páry koní a 1 hříbětem.
  • Vodovod JZD postavený na paloučkách zásobuje vodou kravín, je na něj i napojena obecní škola. Domácí soukromý vodovod je v 7 domech.
  •  V kanalizaci bylo pokračováno hlavně v Dědině a v ulici Křenové. Do všech domů je zavedeno elektrické vedení.
  • Obec je bez samostatné telefonní hovorny. Občané užívají telefon v obchodě nebo v kanceláři JZD nebo na MNV a na lesní správě Špidleny.
  • Počet majitelů mopedů je 36, osobní auta mají na Hlíně 3 lidé.
  • Kultura: 4 estrády pořádané dozorčím výborem Jednoty v místním pohostinství, Sdružení rodičů a přátel školy uspořádalo pro děti 2 loutková představení. JZD uskutečnilo 3 denní zájezd do Polska.
  • Obecní knihovna má asi 900 svazků, půjčuje si je asi 15 občanů zvl. v zimě.
  • V obci je 107 domů s 358 obyvateli.

 

Provozováno CMS / Eshop (c)2017 Czechproduct.cz s.r.o. | podpora | mapa webu